PROŽLUKLÝ DEN.

Josef Václav Sládek

PROŽLUKLÝ DEN.
PROŽLUKLÝ den, kdy za ženu jsem vzal si starou bábu, já koukal jejím po věnu, teď za uchem se škrábu. Já viděl její bílý groš a hejno zlatých časů, a doufal jsem, ten starý koš že půjde brzy k ďasu. Za lidské duše Rohatý prý platí ještě k všemu, ji zaplatit moh’ dukáty, tak hodila se k němu. Však u nás nějak do příze mu zasáhnul žid Jechal: čert vzal už dávno peníze, a ženu zlou mi nechal. 17