PANTÁTA ZE MLÝNA.

Josef Václav Sládek

PANTÁTA ze mlýna u naší louky hezky mne pozdravil, byl plný mouky. Hezky mne políbil, když se chtěl loučit, když už to udělal, neměl mne moučit. Ba, měl se pantáta podívat radši, jak se tam nad mlýnem blýská a mračí. Však už to viděla ta panímáma, spustila veliké stavidlo sama. Ubohý pantáta co tu měl škody od toho stavidla, od velké vody!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby