PONEJPRV, PODRUHÉ...

Josef Václav Sládek

PONEJPRV, PODRUHÉ...
PONEJPRV, podruhé, potřetí, jaké to bouchání slyšeti? Posvěť mi, ženuško, na schody, oni mne pustili z hospody. 34 Po jedné, po druhé, po třetí, jak to těm hodinám uletí! když se kdo na ně podívá, šenkýř mu, šelma, nalívá. Po jedné, po druhé, po třetí jinou zas natočí v zápětí; má ženu a děti, jaký div, musí být chudák také živ.