PAN Květ je starý čacký druh(J4m)
to z rytířského rodu(J3f)
jejž pasoval sám dobrý Bůh(J4m)
když dělil zem i vodu(J3f)
v první den kdy slunka hled(J4m)
se usmál nad pažitem(J3f)
naň vyjel Květův prapraděd(J4m)
s démantů plným štítem(J3f)
Tak starou jak je matka Zem(J4m)
rod Květův měl k ní lásku(J3f)
a chodil po ní s úsměvem(J4m)
a celil každou vrásku(J3f)
Ať meč ji vyryl v záští čas(J4m)
ať brázdou byla pluhu(J3f)
jí Květův oštěp zlatý klas(J4m)
vždy záštitou byl v luhu(J3f)
Pan Květ ve vážné myšlénce(J4m)
sám v háje chodí jarem(J3f)
a kde dva spatří milence(J4m)
dá zlatý klíč jim darem(J3f)
A od paláců do chaty(J4m)
jak chodit už mu zvykem(J3f)
kolébky plní poupaty(J4m)
a srdce srdečníkem(J3f)
To nikdo v světě nespočet(J4m)
co na skráň uplet vínků(J3f)
kam nemůže pro sníh a led(J4m)
dá snivou upomínku(J3f)
A na hrobech kam žádný krok(J4m)
už nejde v světě celém(J3f)
pan Květ jenž přijde každý rok(J4m)
je věrným truchlitelem(J3f)