KŘEPELKA.

Josef Václav Sládek

KŘEPELKA.
NA podhájí, v jetelíčku, vyčíhal jsem křepeličku, chytnu si ji na podzimě nežli jinam odletí mně. Křepelička, pětpenězka, čiperná a plachá, hezká, v poli tluče na sedláky, doma bude tlouci taky. Chytnu si ji z nenadání, nežli přijde zima na ni; nebudu jí dělat klícku, máme doma teplou pícku.