JARO.

Josef Václav Sládek

JARO přišlo do kraje, děcko laškovité, v očích mělo fialky, v líčkách šotky skryté. Kučeravé kadeře zářily jak slunce, rosu jako démanty mělo na korunce. Na ramenech motýlí křídla dvě se třpytí, roucho světle zelené v rybníku jak sítí. Kolem roucha z šípkových poupat mělo pásek, nad ním, zrovna u srdce, zpíval sedmihlásek.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

601. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 70. Jaro vzniká, aj mhu’ plaší slunce, (Jan Kollár)
  2. Tklivé doby. (Adolf Heyduk)
  3. Zaďobal datel v dub vyhnilý, (Josef Holý)
  4. Kouzelný zpěv. (Adolf Heyduk)
  5. Jihočeské krajinky. (Adolf Heyduk)
  6. Klíčení. (Adolf Heyduk)
  7. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  8. Jarní (Xaver Dvořák)
  9. VEČERNÍ IDYLA. (Ladislav Arietto)
  10. Nové jaro. (Adolf Heyduk)