Jihočeské krajinky.

Adolf Heyduk

Vůkol dusno mlha výš se zdvihá(T5f) jih se temní k mraku spěchá mrak(T5m) blýskavice k nebesklonu sbíhá(T5f) Perun vyvaluje žhavý zrak(T5m) K ňadrům kmene zpěvný pták se kryje(T5f) liška plaše pádí do doupat(T5m) ve vsi kohout kokrhá pes vyje(T5f) skrčen v boudě u zavřených vrat(T5m) Větrů vanem jako v strachu pouští(T5f) bílé květy s větvic černý trn(T5m) přidušeným hlasem stená v houští(T5f) lidmi na smrť utýraný srn(T5m) Sítí šumí víc vždy každou snětí(T5f) chví se kloní zmítá dálný les(T5m) bouř jak matka neposlušné děti(T5f) metlou deště bije stromů směs(T5m) Bouře přešla pole vsákla vodu(T5f) slunce vypilo ji z cesty rýh(T5m) skřivan roven zvučícímu bodu(T5f) lidským zrakům zniká v oblacích(T5m) Šípku pupen zrudlý zvolna puká(T5f) žlutou travkou odívá se souš(T5m) drozd si hvízdá žežhulice kuká(T5f) stébla k hnízdu snáší chocholouš(T5m) Hrdlička si černou stuhu bere(T5f) kolem krku milánovi vhod(T5m) a své bílé náprsenky pere(T5f) četa jiřic pěnou jarních vod(T5m) Nivy zpěvem oživly a sady(T5f) pluhu výskot slyšet se všech stran(T5m) v brázdě vyhřívá se zajíc mladý(T5f) nad hlavou mu krouží hejno vran(T5m) Na močále jako kvočna zlatá(T5f) sedí slunce tíhnouc spousty mlh(T5m) poblíž v olších stojí babka chata(T5f) slamný klobouk výparem jí zvlh(T5m) Mimo bezedná se vine cesta(T5f) samá kaluž samý rudý mok(T5m) samé svaly zahnědlého těsta(T5f) noha tone zapadá co krok(T5m) Zibu pln div že mu boky stačí(T5f) vázne povoz v hlubých kolejích(T5m) kůň se vzpírá vozka v lišně tlačí(T5f) čela obou sdílně líbá jih(T5m) Nad nimi se vznáší a zas sedá(T5f) zúpějících racků sivý tlum(T5m) vše by viděl holou hlavu zvedá(T5f) klečí nuzně ošacený chlum(T5m) Malá chatrč blíže řeky(T4f) na samotu prchla z lidu(T4f) sní a dřímá po dva věky(T4f) stejna v ruchu stejna v klidu(T4f) Přitulena k boku chlívce(T4f) dvé okének v smědém líci(T4f) sedí na své podezdívce(T4f) jako babka na lavici(T4f) Sedí tiše jako pěna(T4f) přimknuty jsou kalné oči(T4f) padá střecha padá stěna(T4f) poval pln je červotoči(T4f) Je tak vetchá je tak chará(T4f) plna lat a záplat všade(T4f) a přec myslí chudák stará(T4f) že je posud děvče mladé(T4f) Však už nad ní šumným slovem(T4f) klen se modlí v noční dobu(T4f) jak kněz rakve nad příkrovem(T4f) žebráka když nesou k hrobu(T4f) Samota hle mlhovitá křídla(T5f) v nedozírnou rozprostírá dál(T5m) prostřed balvan u vyschlého zřídla(T5f) v pohádce jak zkamenělý král(T5m) Na temeně šedý mech se hostí(T5f) paty nízký ovíjí mu vřes(T5m) z ňader útlý ptačí zob mu rostí(T5f) jejž snad z dálky lačný brávník snes(T5m) Malý ručej bázlivě kdes vzdychá(T5f) ptákův stín jde po skalách jak duch(T5m) na bodláku s listu na list zticha(T5f) pavouk sítě plete na lov much(T5m) Na zakrslé jedli jestřáb sedí(T5f) loupežník jenž přilít na dostřeh(T5m) stesk a bázeň smutně na se hledí(T5f) a co kolem zatajuje dech(T5m) Kraj jižní z pole mělkých lich(J4m) sem tam se vznáší špačků davy(J4f) a v zadu vrchů šumavských(J4m) výš modré zvedají se hlavy(J4f) Ves neveliká prostřed lad(J4m) jí mimo kovaná jde dráha(J4f) a v pravo rybníků je řad(J4m) a blata samá rudá vláha(J4f) A za rybníky podál les(J4m) níž olše jen leč u výš smrčí(J4f) a v levo když se přejde ves(J4m) z niv neveliký vršek trčí(J4f) Tlum husitských zde stanul žen(J4m) když Žižka železné zbil pány(J4f) až teplou krví ven a ven(J4m) vše blata zarudla i lány(J4f) Mně jeseně když přejde chlad(J4m) a luhy mlha kryje šedá(J4f) vždy zdává se že stínů řad(J4m) z těch vod a blat se mlčky zvedá(J4f) Že v šik se řadí reků sbor(J4m) a z pahrbku že hlavy prosté(J4f) zjev Žižky nad temena hor(J4m) jimž Boubín vládne v úžas roste(J4f) k poli obrátím li zrak(J4m) kde rolník pluhu drží kleče(J4f) tak přichází mi nejinak(J4m) jak mravenec jenž břímě vleče(J4f)

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

322. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Adolf Heyduk)
  2. None (Adolf Heyduk)
  3. Znělky Šumavské. (Adolf Heyduk)
  4. BRAČEK – PTÁČEK. (Adolf Heyduk)
  5. BĚLA (Adolf Heyduk)
  6. Polední klid. (Adolf Heyduk)
  7. JARO! (František Kvapil)
  8. DĚDŮV ODKAZ (Adolf Heyduk)
  9. None (Adolf Heyduk)
  10. Na úsvitě. (Adolf Heyduk)