ŽITNÝ KLAS.
TO není rytíř z pohádky,
jenž polem zdraví vás,
to zpívá šumnou písničku
si švarný žitný klas!
A každý, kdo jej uhlídá,
jen hezky vzdej mu čest,
neb jeho velkou družinou
se živí, kde kdo jest.
Kdo miliony vojáků
z vás viděl v boj se brát?
Ó, z nás jich nikdo neviděl
a není o co stát!
Však viděli jsme klasů voj
se třást, jak vítr vál,
a přec byl každý větší rek,
než sám pan generál!
190
Druh podle druha stojí tu
a kryjou pláň i stráň
a dobývají celý svět
a žádný nemá zbraň.
Druh podle druha stojí tu,
na miliony hlav
a s nebes modra skřivánek
jim zpívá na pozdrav.
A kdo jde kol, se usmívá:
„Buď, vojáci, vám zdar!
neb každý nese v tlumoku
k nám domů boží dar;
ten bílé mouky pro lidi,
ten černé kravkám zas.
Ó, naděl Bůh! a požehnán
buď každý žitný klas!
Co v potu tváře oráč sil,
on vrátí nastokrát;
kéž rok co rok tak bohatě
jej vidět v poli vlát!
A rok co rok a na věky
ať každému dá chléb.
A klobouk dolů! – ze stodol
až uslyšíte cep!“
191