HUDBA SRDCE.

Josef Václav Sládek

HUDBA SRDCE.
SLYŠ hudbu světa: z pod mraků zní valných, když v zlaté struny blesku vichr bije, zní mořem hluboká jak symfonie a bouří lavinou s hor boků skalných. 220 Zní nocí v slavíkových písních žalných a stýská metlicí, jež hroby kryje, a v propast žití dechem poesie jak ohlas padá hudby světů dálných. Leč hudba jiná, než jí zvučí chrámy, než nástroj mistrův kdykoliv jí zněl, chví bez slov, tonů srdce hlubinami zlozvukem ostrým spějíc do pekel a harmonií v andělské až trůny. Co jest ten nástroj ? – kdo mu sahá v struny?