NAPOSLED.

Josef Václav Sládek

VŠE dovršeno, co moh’ život dát, vše odjato, co smrť si mohla vzíti; v kříž ruce složeny, na čele chlad, tu leží, bílý květ, uprostřed kvítí. Do stínů záclonami měsíc svítí a chvějný na ty tmavé brvy pad’, na prsa bez hnutí, z nichž prchlo žití, na černý vlas, jenž po šíji se klad’. – V síň vešel tiše, jako zvyklý byl kdys chodit po špičkách, by nerušil ten svatý spánek dětsky klidných řas. A zadíval se v obličej ten bledý, vlas odhrnul, ten drahý, černý vlas, a bílou šíji zlíbal naposledy.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby