NAPOSLED.

Josef Václav Sládek

NAPOSLED.
1-1VŠE dovršeno, co moh’ život dát, 1-2vše odjato, co smrť si mohla vzíti; 1-3v kříž ruce složeny, na čele chlad, 1-4tu leží, bílý květ, uprostřed kvítí. 1-5Do stínů záclonami měsíc svítí 1-6a chvějný na ty tmavé brvy pad’, 1-7na prsa bez hnutí, z nichž prchlo žití, 1-8na černý vlas, jenž po šíji se klad’. – 2-1V síň vešel tiše, jako zvyklý byl 2-2kdys chodit po špičkách, by nerušil 2-3ten svatý spánek dětsky klidných řas. 2-4A zadíval se v obličej ten bledý, 2-5vlas odhrnul, ten drahý, černý vlas, 2-6a bílou šíji zlíbal naposledy.