SLUNCE NA ZÁPADU.

Josef Václav Sládek

SLUNCE NA ZÁPADU.
JEST na západu moje slunce nyní, na západu se s moře krajem stýká, sláň příbojová k domu žití stříká a tmavá peruť jako mrak jej stíní. Pad’ ještě pablesk do pustnoucích síní, krok něčí jde a prázdnem duní, zniká; teď zrezavělý zámek uzamyká a všem, kdož kolem jdou, dům strachem činí. 222 Ó slunce mého žití! – jak se chýlíš, či shasneš ve tmách jako jiskra žhoucí, neb samo nesmrtno (snad doufám příliš), síň jinou ozáříš, kde ze tmy nitra dnes nezrozené srdce čeká jitra a mé jak ztichne, poprv začne tlouci?

Kniha Spisy básnické 2 (1907)
Autor Josef Václav Sládek