VZDECH.

Josef Václav Sládek

NEŽ na počátku Bůh děl: Světlo buď! a slunci, hvězdami se nebe mží, stoup’ za soumraku na zem Otec lží a svoje símě nasil v její hruď. I rostlo výš’ a výš’, až odnikuď pro listí spletité a pro hloží tvář nebes nespatřit, – a odnoží se chytil pýr i v lidských srdcí rmuť. Tu z hloubí jedněch prsou stesknul vzdech a silou neznámou hned v orkán vzrost’, že zachvěl se strom smrti v kořenech a každý suk a každý letorost; a k nebi průlinou, jak strom se sklání, šla modlitba a k zemi slitování.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby