ALOISU JIRÁSKOVI.

Josef Václav Sládek

ALOISU JIRÁSKOVI.
CO štěstí, žalu měl kdy český krov, svou dílnou nechal’s jásat, lkát a snít: hru dítek, úsměv dívčí, krbů klid, vzruch práce, – až k té písni na hřbitov. 229 Leč nejhloub zněl z pod kladiva ti kov, když ohlas minula jím začal hřmít; to dunělo jak rány mečů v štít, to rachot vozů vzduchem otřás’ znov’. Syn lidu, lučním kvítím podle cest jsi věnčil jeho trpělivou skráň; – leč, jak to šlo o českou prsť a čest, dub věkovitý rozčesla tvá dlaň a vtiskla oštěp v tuhou českou pěsť v boj proti všem za vítězící zbraň.

Kniha Spisy básnické 2 (1907)
Autor Josef Václav Sládek