*** Byl’s velký, a byl zbožný;

Josef Václav Sládek

***
Byl’s velký, a byl zbožný;
Byl’s velký, a byl zbožný;
šel’s k Bohu zpět. Svět dal Ti proutek hložný, Ty’s dal mu květ.
Teď on Ti stele kvítí, – je pozdě již. A co jsi mně byl v žití, ó, teď to víš! Jak zvony rozeznělé, v kraj hlas Tvůj zněl; já Tvoje srdce celé, Ty’s moje měl. Já, stokrát Tebe chudší, víc nemoh’ dát. Ó, ať Tvé květy pučí tak tisíckrát! A síla Tvá ať plane vždy v český lid – Já dím: „Tvé srdce zdrané, měj boží klid!“ [315]