AŽ BUDE KRÁSNÝ SLUNEČNÝ DEN.

Josef Václav Sládek

AŽ bude krásný, slunečný den a střemcha a višně po kraji kvésti, zas jednou z města vyjdu si ven, abych se poohled po zašlém štěstí. Půjdu tam do kraje, kde starý hrad do řeky hledí ze tmavých lesů a na tebe budu vzpomínat v rozkvetlých fialkách, ve mladém vřesu. Tam ke mně promluví ta slunná zem zas těmi smavými, drahými slovy, jak jsem je vdechnul na rtu tvém, – kraj ten mi všechno, všechno zas poví. Tvou líci ruměnnou, slunečný svit, ta slova zvučící jako zpěv ptačí, vidím je, slyším zářit a znít: „Jen když mne miluješ, mně navždy to stačí.“ – Ach lidské: „na vždy“ – toť luzná báj, – zbude jen hořké: „S bohem buď, štěstí!“ Půjdu se podívat v ten slunný kraj, jak nad ním budou fialky kvésti.

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

68. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ve květu. (František Serafínský Procházka)
  2. POZDRAVY LESŮM. (Karel Skřivan)
  3. Smutná láska. (Bohdan Kaminský)
  4. XIX. Zůstaň u mne přes noc, věru, (Adolf Heyduk)
  5. KDYŽ SLUNCE ZIMNÍ... (Bohuslav Květ)
  6. Jako náruč nastavená. (Růžena Jesenská)
  7. V UPOMÍNKÁCH (Stanislav Popelka)
  8. VLAŠTOVČÍ HNÍZDO. (František Kvapil)
  9. MÁJ! SLADKÝ MÁJ... (František Kvapil)
  10. Naivní sloky. (Milan Fučík)