KDYŽ SLUNCE ZIMNÍ...

Bohuslav Květ

Když slunce zimní v lednový den zaplane, tu v duši znavené zas touha vyvstane po jiném životě, po žití dřívějším, po jiném obzoru, okolí klidnějším... Jak v lesy daleké paprsky padají, v mé duši vzpomínky se rychle střídají: oh, kolineckým lesem v jarním rozpuku já s ženou, synkem stezkami jdu po kraji – a voní les, kukačka volá na buku...

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

61. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ve květu. (František Serafínský Procházka)
  2. V UPOMÍNKÁCH (Stanislav Popelka)
  3. ROZCESTÍ (Viktor Dyk)
  4. ZA MRTVOU (Jiří Mahen)
  5. Kukačka. (Jaroslav Vrchlický)
  6. V HLUBOKÝCH LESÍCH... (Viktor Dyk)
  7. Naivní sloky. (Milan Fučík)
  8. VLAŠTOVČÍ HNÍZDO. (František Kvapil)
  9. Smutná láska. (Bohdan Kaminský)
  10. MELANCHOLICKÉ SLOKY. (Karel Červinka)