ROZCESTÍ

Viktor Dyk

Tenkráte hošík stanul na rozcestí. Dvě pěšinky se nabídly ho vésti. Van máje vál, kukačka kukala, pěšinka tam i onam lákala poli a lesy, širou rovinou. Jít možno pouze jednou pěšinou. Minula léta, desítiletí. Rychleji časy míjejí, až letí. Zas na rozcestí chlapeckých let stoje otázku kladu si pln nepokoje, co doma zří zde ve mně cizince. Je podvečer a chladná mlha dnes tu. Kdybych byl volil tenkrát jinou cestu, co čekalo na druhé pěšince?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

27. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KDYŽ SLUNCE ZIMNÍ... (Bohuslav Květ)
  2. Ve květu. (František Serafínský Procházka)
  3. ZMIZELÝ RÁJ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Stará postel pod nebesy (Josef Holý)
  5. Cukruje hrdlička na sněti, (Josef Holý)
  6. XXVIII. Odbytý. (František Serafínský Procházka)
  7. VLAŠTOVČÍ HNÍZDO. (František Kvapil)
  8. Kukačka. (Jaroslav Vrchlický)
  9. KUKAČKY. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Opuštěná. (František Alexandr Rokos)