Opuštěná.

František Alexandr Rokos

Když se travka zelenala Z jara na vršíčku, Opět Lenka honívala Beránky k lesíčku. Pod javorem sedávala V uklenutém doubí, A žežhulku poslouchala Kukat v blízkém doubí. Toužebně tam čekávala Na milence svého, Srdečně ach vzdychávala: „Kýž jsem brzy jeho!“ Miláček jí přisliboval Dříve v sladké době, Když ji doma navštěvoval, Že ji vezme k sobě. Potom k háji za milenkou Zřídka se kdy brával, A že bude jeho ženkou, Více neříkával. Pšenice než vymetala Na rovině klasy, Hořce Lenka bědovala: Změnily se časy. A když stály těžké snopy Na požatém poli; Nevěrného byly stopy Přes hory a doly. Jak žežhulka nekukala V žlutém doubí více: Tuť již Lenka neplakala – Zbledly její líce!

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

42. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠLA PANENKA ZAMYŠLENÁ (Bohdan Kaminský)
  2. ČÁRY. (Alois Škampa)
  3. ŽEŽULKA (Božena Němcová)
  4. Duhami zahrá svit. (František Taufer)
  5. RŮŽOVÝ KEŘ (František Odvalil)
  6. Žežulka. (Adolf Heyduk)
  7. Cukruje hrdlička na sněti, (Josef Holý)
  8. ROZCESTÍ (Viktor Dyk)
  9. Česká radost. (Augustin Eugen Mužík)
  10. Veselo venku, veselo v městě, (Josef Holý)