JARNÍ POHÁDKA.

Josef Václav Sládek

LUKA jsou pest květmi stvoly(X4f) včely se ro kol květných su(X4f) skřivánčí seň hlaho poli(X4f) podej mi ruku(X2f) Je mi zas jednou v duši tak volno(X4f) jak žal by nebyl v tom svě širém(X4f) vše co kdy trpko a co kdy bolno(X4f) vyzní smírem(X2f) Slyšíš ten tr v korunách stro(X4f) tak nám kdys šuměl pohádky svoje(X4f) však ty je poznáváš dávno tomu(X4f) viď duše moje(X2f) Co tenkrát pohádkou stalo se skutkem(X4f) a my ji prožili plnou a celou(X4f) tak ruku v ruce rados smutkem(X4f) pravou a vřelou(X2f) A teď když dospěla k louče chvíli(X4f) trochu tesknoty v tom jejím zvuku(X5f) viď že ji doslechnem jak jsme ji snili(X5f) Podej mi ruku(X2f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 5
Celkem veršů: 20
Daktylotrochej: 20 (100 %)