JARNÍ POHÁDKA.

Josef Václav Sládek

JARNÍ POHÁDKA.
LUKA jsou pestrá květnými stvoly, včely se rojí kol květných suků, skřivánčí píseň hlaholí poli, – podej mi ruku! Je mi zas jednou v duši tak volno, jak žal by nebyl v tom světě širém, vše, co kdy trpko a co kdy bolno, vyznívá smírem. Slyšíš ten vítr v korunách stromů? tak nám kdys šuměl pohádky svoje; však ty je poznáváš, ač dávno tomu, viď, duše moje! Co tenkrát pohádkou, stalo se skutkem a my ji prožili plnou a celou, tak ruku v ruce, radostí, smutkem pravou a vřelou. A teď, když dospěla k loučení chvíli, ač trochu tesknoty v tom jejím zvuku, viď, že ji doslechnem, jak jsme ji snili! – Podej mi ruku.

Kniha Spisy básnické 2 (1907)
Autor Josef Václav Sládek