STARÁ ROMANCE.
BYLO ticho všude,
hvězdy jasně plály,
na západu rudé
mraky dožehaly,
u chaloupky chudé
matka s dcerou stály.
,Co’s tak, dcerko, bledá,
co ti, dítě, schází?
co tvůj pohled hledá
ve vřesu a mlází?
Hruď se chví a zvedá
jako když tě mrazí.’ –
„To jen, matko milá,
měsíc v tvář mi padá;
v mlází laňka bílá
pásala se mladá;
a mne zamrazila
zima větru z lada.“
,Bledá jako stěna
byla’s také včera.’
„Laňka postřelena
za prvního šera.“
,Stihni za to střelce
kletba tisícerá!’
349
„Kletbu zlými slovy
nevolejte s výše;
nechte laňku v křoví
dokrvácet tiše;
a za střelce, matko,
modlete se spíše.“ –
Bylo ticho všude,
hvězdy jasně plály,
z tmy dvě oči rudé
jako by se smály. –
U chaloupky chudé
matka s dcerkou štkaly.