HŘÍBKOVÁ BALLADA.

Josef Václav Sládek

HŘÍBKOVÁ BALLADA.
HŘÍBEK jsem a z vlhkých lesů, jak mi přišla v noci k slechu z kapradí a snítek mechu, skřítků pohádku vám nesu. Někdy mi jich pod klobouček usedává celý hlouček, a jak měsíc kmitá v háji, o lidech si povídají. Co se všechno v světě děje, ten jak pláče, ten se směje, o děťátku přišlém nově, čerstvé hlíně na hřbitově. 350 Šeptem jen jak vítr v listí jejich tenké hlásky svistí; šukají, – pak k očím sáhnou, jako když jim rosou vlahnou. Slyš! – to drozd pohvizdnul krátce. Zmizeli; jen se to kmitlo. Na rosu jen slunce svitlo; – vše, co zbylo po pohádce.