K NOCLEHU.

Josef Václav Sládek

K NOCLEHU. K básni Christiny Rossettiové.
JAK daleko je k noclehu? jsem unaven a večer jest. „Jak určí komu v oběhu ta jedna z nespočetných hvězd.“ 361 A já kde svoji hvězdu mám? „Hle, tam jich tisíc zapadá.“ A kudy cesta vede tam? „Přes hory, lesy, přes lada.“ Kam zapadají, v jaký luh? „To nezřít pro tu šerou stráň.“ A nad strání ten rudý pruh? „Tam krvavá se platí daň.“ A nalezne-li klidný sen, daň krvavou kdo zaplatil? „To nevím; tam jdou všichni jen a nikdo již se nevrátil.“