*** KDYŽ s tváře žití luzná maska spadla

Josef Václav Sládek

***
KDYŽ s tváře žití luzná maska spadla
KDYŽ s tváře žití luzná maska spadla
a po bojích a marném doufání jen vráska zbude bledé na skráni a v ruce snítka upomínek zvadlá, tu maně myšlénka projede leb odhodit život bezcenný jak střep.
To dílo slabochů! Kdo silen, dále jde pouští, třeba jenom v slzách svých měl živý zdroj na pláních písčitých, tím vítěze, že trpí vytrvale! – až smrt jej svane jako suchý list, a v moře věčných proměn spadne čist. 363