TRP.

Josef Václav Sládek

TRP.
JINAK už to, brachu, nejde, radost, mladost, všechno přejde; píšťaličky z vrb řezat v zimě jako z jara, to už pozdě, brachu stará; – zatni zuby, trp! V jizbu žití jak to čiší! pozvolna, jak den se tiší, dohořívá krb. Jak to listí venku padá! Mrazno ti, že pustnou lada? – Zatni zuby, trp. Utrhni si ještě polem na strništi s chudým stvolem vybledlých pár chrp. Bývaly to jiné časy, když tu zlaté vlály klasy; – zatni zuby, trp. Však už cestou den se chýlí, na nás jako na obilí žnec už zvedá srp. – Koncem, bylo toho dosti; tak jen tiše, bez hořkosti zatni zuby, trp! 393