Papů.

Josef Václav Sládek

To bylo kdes na dálném Michiganu(J5f) kde vlny bijou ještě ve prales(J5m) a odnáší jak utržený vřes(J5m) to rudé plémě divých Indiánů(J5f) Já často zabloudil v ty lesné břehy(J5f) a za srnou se pouštěl huštinou(J5m) neb za nějakou divnou květinou(J5m) jež rostla v tiši osamělé něhy(J5f) tak sobě stačíc vlastním životem(J5m) Jen stlumeným pak zněly hukotem(J5m) divoké vlny lesní do tišiny(J5f) Tak bloudě kdys tmavého lesa stínem(J5f) jsem náhle lučné vstoupil do mýtiny(J5f) zarostlé šípkovím a rozmarýnem(J5f) jen v jednom místě hlína ještě živá(J5f) a nad ní mladá jedlice se kývá(J5f) z pol zelená a z pola suší rudá(J5f) To zahrada jakých i jinde bývá(J5f) po šíré zemi ale zde v tu stranu(J5f) se zdála býti dvojnásob tak chudá(J5f) a opuštěná jako žádná v světě(J5f) neb krom té srny hledící skrz snětě(J5f) nepřišel nikdo v hřbitov Indiánů(J5f) Jak vám se líbí košíček ten malý(J5f) tak malovaný jako z jara louka(J5f) Nuž pohleďte zde malá sůvka houká(J5f) zde rudé slunce v kožich vlka pálí(J5f) zde srdce krvavé jak těžký květ(J5m) na stéblu trávy shýbá se až k zemi(J5f) a zde velkého ptáka uvidět(J5m) jenž čepýří se v žluto oblaků(J5m) a malou rybu drže v zobáku(J5m) tak spokojeně dívá se v ten svět(J5m) zde želva bobr celý ten sbor němý(J5f) jak vídati jej na vodách a v lese(J5f) a tady teď jen dobře dívejte se(J5f) je zavinuto malé drobné Papů(J5f) A pohleďte jak vůkol leží sníh(J5m) a ono zrovna že se zimou třese(J5f) oči jak vlče ale co je v nich(J5m) já do dneška to nevím ač to chápu(J5f) co chtějí as ty oči vyprávět(J5m) Nuž tedy jest již sedm tomu let(J5m) co poslední tu indiánskou tlupu(J5f) můj vyhnal muž kams do neznámé dáli(J5f) byli prý živi od lesního lupu(J5f) a on byl tenkrát vrchním úředníkem(J5f) a jednal rád když mírněj si to přáli(J5f) vždyť víte jak to v republice zvykem(J5f) kde Indián se setká s osadníkem(J5f) jak za zvěří se za ním z pušky pálí(J5f) Vy viděl jste ten hřbitov zanedbaný(J5f) a čerstvý hrob pod šípkovými keři(J5f) tam stařec náčelník byl pochovaný(J5f) jejž loni s druhé Mississippské strany(J5f) sem přinesli větvových na marách(J5m) chtěl dřímat tam kde otců jeho prach(J5m) Nuž ať si tomu kdo a jak chce věří(J5f) já dím ti lidé přece nejsou zvěří(J5f) V rok poslední co tady doma byli(J5f) měli jsme zimu málokdy jak bývá(J5f) nás ani vlastní domy nechránily(J5f) a oni byli v lese zvěř jak divá(J5f) A je li muky pak ji snesou ženy(J5f) Kdys večerem já byla doma sama(J5f) náš malý Jeník právě nakojený(J5f) byl u kamen přikrytý peřinkama(J5f) já byla ještě po tom děcku mdlá(J5m) a slyšíc jak tam zuří bouře zlá(J5m) já lekala jsem každého se hlesu(J5f) v tom dítě piplo a já jak mu nesu(J5f) láhvičku s mlékem otevrou se dvéře(J5f) a přede mnou jak kus vychrtlé zvěře(J5f) cos držíc v loktech Indiánka stála(J5f) V tu chvíli nevím co jsem udělala(J5f) leč v loktech dítě cítila jsem rázem(J5f) a s děckem matka proti matce stála(J5f) Nevím jak dlouho takto proti sobě(J5f) jsme byly vím že mihla se mi hlavou(J5f) myšlenka na mé a to její robě(J5f) mé teplé tak a její skřehlé mrazem(J5f) mé syté její mroucí pod únavou(J5f) a matky prsy hluboce tak vpadly(J5f) a přece Bože vždyť jsme matky obě(J5f) A cítila jsem jak se slzy kradly(J5f) mi do očí A pak to děcko svoje(J5f) jsem položila do kolébky zpět(J5m) a ona stála nemluvíc jak čeká(J5f) jen němý tvor však byl ten její hled(J5m) jak oči každého jsou u člověka(J5f) když trpí divoce a nevýslovně(J5f) I vzala jsem tu teplou láhev mléka(J5f) Jak hltavě pil zhladovělý ret(J5m) drobného zimničného ubožátka(J5f) A teď se zdálo mi že i ta matka(J5f) již není vlčice neb jak tak schřadlá(J5f) to slabé děcko držela mi v před(J5m) tu v dlaň mi horká horká slza padla(J5f) A potom tedy přišla každý den(J5m) a děcko sílilo se vůčihledě(J5f) a matky hled byl jako proměněn(J5m) Tak přešla zima a pak jaro v sledě(J5f) že uživit již v lese moh se pták(J5m) A právě když přilétly vlašťovice(J5f) zpět pod náš krov já nevím ani jak(J5m) to srdce míti mohli měli však(J5m) dí V kraji Indián být nesmí více(J5f) A tak jim tedy jejich lesy vzali(J5f) a vedli je za Mississippi v dáli(J5f) A večer v den než odsud s nimi táhli(J5f) ta matka přišla ke mně naposled(J5m) a děcka ručky proti mně se vztáhly(J5f) a dávaly mi košíček ten malý(J5f) jejž zde vidíte samý lesní květ(J5m) a vše co všem nám dává boží svět(J5m) byť jedny lidmi druhé zvěří zvali(J5f) A tady mezi divokými květy(J5f) se na svět dívá divoké to Papů(J5f) jak v památku je zobrazila matka(J5f) A hledím li v ty oči nemluvňátka(J5f) a pohlednu li potom na své robě(J5f) tu myslím si že ač nás dělí světy(J5f) a vše jsme přece jenom matky obě(J5f) a ona větší všech svou pro útrapu(J5f) Hošíku mému bude sedm let(J5m) je zdráv a růžový jak polní květ(J5m) Kde je co dělá Indiánské Papů(J5f)

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

841. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 4. Bělounká, vábivá, (Vojtěch Pakosta)
  2. POD LESINOU. (Josef Václav Sládek)
  3. Vyprovázení. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  4. Tři světýlka. (František Ladislav Čelakovský)
  5. Plné cesty zvonečků... (Růžena Jesenská)
  6. CHVÍLE EROTICKÁ. (Karel Hugo Hilar)
  7. MEDITACE LETNÍHO JITRA. (Václav Hlaváček)
  8. Svatojanská muška. (Josef Václav Sládek)
  9. Setkání. (Josef Baše)
  10. XIV. Máj byl – na zahradě stojí (Vincenc Furch)