Naposled.

Josef Václav Sládek

Vše dovršeno, co moh’ život dát, vše odjato, co smrť si mohla vzíti; v kříž ruce složeny, na čele chlad, tu leží, bílý květ, uprostřed kvítí. Do stínů záclonami měsíc svítí a chvějný na ty tmavé brvy pad’, na prsa bez hnutí, z nichž prchlo žití, na černý vlas, jenž po šíji se klad’. – V síň vešel tiše, jako zvyklý byl kdys chodit po špičkách, by nerušil ten svatý spánek dětsky klidných řas. A zadíval se v obličej ten bledý, vlas odhrnul, ten drahý, černý vlas, a bílou šíji zlíbal naposledy.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

470. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DOMÁCÍ PLES. (Emanuel z Čenkova)
  2. PÍSEŇ ŽIVOTA. (Karel Toman)
  3. V PODZIMNÍ NOCI. (Hanuš Jelínek)
  4. EPILOG Z 1922 (Stanislav Kostka Neumann)
  5. MAG VALČÍK. (Zikmund Winter)
  6. V ZÁPADU. (Roman Hašek)
  7. Vzpomínky. (Stanislav Kostka Neumann)
  8. OBRAZ. (Karel Leger)
  9. VIII Poslední valčík. Jede se nocí. Zas jeden ples. A zas vše marno. (Stanislav Kostka Neumann)
  10. POHÁDKA PRO STARÉ. (Svatopluk Čech)