JEL rytíř Jan přes luh i lán(J4m)
měl ve svém štítu vína džbán(J4m)
to s heslem Vodě vale(J3f)
Jel dlouhý čas přes pláň i sráz(J4m)
kde dopil dal si nalít zas(J4m)
a vesele jel dále(J3f)
Tak smutku prost kde hrozen rost(J4m)
on vítaný byl všude host(J4m)
znám každé u hospody(J3f)
však hradní též kde čněla věž(J4m)
rád zajel k pitce nebo v řež(J4m)
neb strach měl jenom z vody(J3f)
Až ďas to vem na broni svém(J4m)
se opět vrátil v českou zem(J4m)
a žízniv džbánek zvedá(J3f)
však marný krok o vína lok(J4m)
tu ječmenový pijou mok(J4m)
tam pořád vodu běda(J3f)
Od hradu dál od hradu dál(J4m)
pan starý volal jak tu stál(J4m)
kde hláska stála prve(J3f)
Buď vínu zmar teď pivovar(J4m)
rekovnou mysl vznik a zdar(J4m)
do české lije krve(J3f)
Nu buď si buď rytířskou hruď(J4m)
čas tady změnil mrav i chuť(J4m)
vzdych rytíř skoro v smutku(J3f)
Ba ještě div že lid je živ(J4m)
kde kolik hradů tolik piv(J4m)
a nikde na džbán skutku(J3f)
Tu v šťastný mžik vjel na Mělník(J4m)
a spatřiv révu Sláva vzkřik(J4m)
zde skončí pouť má bludná(J3f)
A shodil háv a rukou máv(J4m)
a zůstal dokud živ a zdráv(J4m)
a pil a pil jak studna(J3f)
A do všech cev z těch starých rév(J4m)
mu zaproudila jará krev(J4m)
a srdce prudčej buší(J3f)
i zajásal Buď slaven král(J4m)
jenž Čechům žárnou révu dal(J4m)
a zachoval v nich duši(J3f)
Pak smutně děl Jen bohužel(J4m)
že Karel do dnes nesázel(J4m)
těch Karlů ach tak málo(J3f)
Pak zadumán v svůj pohled džbán(J4m)
a řek Snad bude žehnat Pán(J4m)
a spraví co se stalo(J3f)
Pil mnohý den ze sklepa ven(J4m)
sud poslední až vyvalen(J4m)
a to už bylo slabé(J3f)
i řekl on To můj je skon(J4m)
již k hodince ať zazní zvon(J4m)
neb z vína cítím Labe(J3f)
Pak rytíř Jan byl pochován(J4m)
by od vody byl zachován(J4m)
tam do skal v dlouhý spánek(J3f)
Co zanechal to žid si vzal(J4m)
jen duši bohu odevzdal(J4m)
a Mělnickým svůj džbánek(J3f)
To čistý hoch děl mnohý kmoch(J4m)
ke zlatu židu dopomoh(J4m)
a vlasti dá kus střepu(J3f)
leč to už tak je panstva znak(J4m)
I hodili za starý brak(J4m)
džbán do skalního sklepu(J3f)
Leč div a žas když v jarní čas(J4m)
se opře slunko v skalný sráz(J4m)
a révy plny mízy(J3f)
tu v sklepení se rozdenní(J4m)
neb jako granát rumění(J4m)
se v džbánu víno ryzí(J3f)
A větší div než stal se dřív(J4m)
kdo že to viděl jaktěživ(J4m)
sud prázdný byl v té skále(J3f)
jak džbán se zved sud plní hned(J4m)
a po něm jiných bezpočet(J4m)
a džbán je plný stále(J3f)
z dědin měst a kde kdo jest(J4m)
sem přicházejí ze všech cest(J4m)
kde česká krev se hlásí(J3f)
a zle kdy již přisednou blíž(J4m)
co k bratru brat a zvednou číš(J4m)
na lepší někdy časy(J3f)
Buď požehnán pan rytíř Jan(J4m)
si šeptá každý Mělničan(J4m)
a každý v českém lánu(J3f)
Ten mok má dosud starou chuť(J4m)
a po rytířsku vzedme hruď(J4m)
Kéž na vždy jiskří v džbánu(J3f)
pivo, víno, mok, pít, sklenka, sklenice, pohár, sud, číše, vypít
40. báseň z celkových 715
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Opatovická legenda.
(Jaroslav Vrchlický)
-
ALEXANDR VELIKÝ.
(František Soldan)
-
Na hrob žebráků.
(Šebestián Hněvkovský)
-
Co dříve.
(Ladislav Quis)
-
Král v Luži.
(Simeon Karel Macháček)
-
Baláda.
(Alois Gallat)
-
Žid v hospodě.
(Jan Evangelista Nečas)
-
Pohádka o jednom učiteli.
(Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
-
PIJÁCKÉ
(Jaroslav Vrchlický)
-
III. Dokud živ byl, opíjel se,
(František Hajniš)