Duchový pozdrav

Antonín Sova

Duchový pozdrav
To milosti chvíle je, kdy van, kdy stín, dech rozvité růže ti vyjevit může, cos dřív jen tušil, cos čekal. S kalíšku rosa vyleje se ve splynutí v klid srdce, když nejvíc ses lekal zapomenutí... A slyším hlas: Touhu mám s tím setkat se, zapomenut a sám, kdo přes horské míle, jež se dlouží, po někom touží. Hřmí jistě vlak, šplouná loď a blíží se s pozdravem v mizícím kouři modravém a jakási touha ti kývá, zrak temný se ze světel dívá, rty volají: v náruč pojď! 82

Kniha Básníkovo jaro (1921)
Autor Antonín Sova