V záhonech nebes hvězdy kvetly

Antonín Sova

V záhonech nebes hvězdy kvetly
V záhonech nebes hvězdy kvetly květy, jež touží být netrhány. Snad se to zrcadlo stkvěje světly pro krásu nejkrásnější panny? Sál se tak stříbrně stkví a mění. Milenci tancem jsou okouzleni? Nebesa zpívají slávu země, družin všech dráhy, hrobů ticha. Slavnostní osamění ve mně, ozonem stromových vrcholů dýchá. Nesčetných množství zřím putování, s živými mrtvých sbohemdání. Čtu tam jak za mladosti kdysi. Vzpomínám neživých, hlasy jich slyším. Jakoby květiny ruka čísi utrhnouc rozhodila k výším. Zpívá svit každé hvězdy a kvete. Mrtví, v snech živých, krásně vy spěte! 89

Kniha Básníkovo jaro (1921)
Autor Antonín Sova