Vše přijímám co spoutalo mne s člověkem žal na zemi(J8m)
a oběť každou přátelskou jež rozdává se mi(J7m)
Rád všem se rozdám též svou náruč stále k srdcím rozpjatu(J8m)
Jsem nepatrný s výše pyšných aristokratů(J7m)
Mně temno není temným dost a není hnusný dosti hnus(J8m)
a vina není vinnou dost a hrozným peklo hrůz(J7m)
Když pod břemeny k drobným osudům svým k zemi skloněni(J8m)
když k hmotě připřáhnuti jsme a v lsti své oděni(J7m)
se vždycky sobě jevíme zas v pravé lidské podobě(J8m)
skloněni k sobě jihneme jak vroucí prosba na hrobě(J8m)
By všichni dobří ožili a vzkřísilo se něco v nich(J8m)
a přiblížilo se co žít chce dáno v touhách jich(J7m)
by vzešlo milosrdenství jež v rovné sdílné velkosti(J8m)
z mis božských hodů bratrsky a vlídně pohostí(J7m)
Tu vždycky temná vášnivost se vyjasní je ztracena(J8m)
mhy rozestoupnou se vzdálenost k lidem zkrácena(J7m)
Vstříc vycházíme druhu druh vstříc sestry jdeme sestrám svým(J8m)
v důvěrné hodině jež stoupá obětní jak dým(J7m)
tak přímo nad srdce kdy v domovech všech v soumraku(J7m)
večerem všecky družné příchylnosti vzhoří ze zraků(J8m)