CHVÍLE K NOCI

Antonín Sova

CHVÍLE K NOCI
Tolik je klidu, den hasne navečer pod nebesy, na stromy, na chatrče dlouhé stíny se věsí, na postavy v poli. Lukami a lesy z trav a šišek borových chladný, čerstvý podzim dých'. Nade mnou večera chvíle jako bytost se sklání s tmavými, hustými vlasy. Kmitnou v nich jiskry hvězd podivné, záhadné krásy. V okamžik soumraku srdce mé plno díků a odevzdání, plno úzkostné starosti o vše, o vše, co mi nejdražší jest. 52