HLAS K NOCI

Antonín Sova

HLAS K NOCI
Je večer v sebe zamyšlený, vsi do šera se propadly, údolím louky prochladly. Jen šerem slyšet píseň ženy, buď z pole nebo ze záspí samoty, po tmě která spí. Zní, překypuje ze mladosti, jak píseň ptáka z plna hrdla, je beze smutku, bez radosti, je nevroucná, jak ve zvyk ztvrdla. Kraj modlitbou tou vždy se modlí, jež zvykem na všem chvíli prodlí. 101

Kniha Básně nesobeckého srdce (in Dílo Antonína Sovy, svazek 4) (1922)
Autor Antonín Sova