NAIVNÍ LEGENDA O MOUDROSTI DĚDŮ.

Antonín Sova

Přes louky zelené se vítr smál, však víc kraj neměl, co by lidem dal... V chatrči dítě vypravili v svět... Je krásně v světě, naivní řek' děd... Tam v horách slunce hoří na sosnách, paprsky v jihnoucích se mění krách. Salaše s výšek visí do kraje a podivně zní hudba šalmaje... A děl: Až půjdeš k městům v Nový svět, obětní plamen rozžhni Duchu hned. On tisíckrát, cos dal mu, odplatí,... kdo našel Sebe, ten se neztratí... Jen stařeny, jež bol svůj vyžily, ty, děti jichž se nenavrátily, s plačící matkou zřely dlouho ven, až dítě zašlo,... jarní shasnul den...

Patří do shluku

hostýn, moravan, morava, moravský, tatarský, moravěnka, tatar, velehrad, tatra, modlící

123. báseň z celkových 139

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Moravě. (Svatopluk Čech)
  2. XV. Na Hostýně (Vincenc Furch)
  3. Na posvátném Hostýně. (Václav Antonín Crha)
  4. MORAVĚ. (Karel Dostál-Lutinov)
  5. Šongor a Luboň. (Jan Slavomír Tomíček)
  6. Na mezi. (Ferdinand Tomek)
  7. Příchod Čechů. (Václav Jaromír Picek)
  8. Deště v květnu (Stanislav Kostka Neumann)
  9. K ZALOŽENÍ NÁRODNÍHO DIVADLA dne 16. května 1868. (Jaroslav Goll)
  10. Jde hlas kolem jako smutná hrana (František Sušil)