Příchod Čechů.

Václav Jaromír Picek

Tam, kde Tater modré hory Vystupují nad vše bory, Visla nivy protéká; Tam je ta charvátská země, Kolébka pro české plémě, Tam vlast Čechů pravěká. Oni táhli přes tři řeky, Orel jevil bohů vděky, Vůdcem jich jsa na hoře; A co ten se tam otáčí, Dole s lidem Čech si kráčí Po zelené prostoře. Kráčí, kamo slunce spěje, Kde Šumavský vánek věje, Kráčí v Labskou krajinu; V srdci země s lidem stane, Klekne, – slza díkou kane, – Líbá novou otčinu. K bratřím volá: Plaňte háje, Robte pluhy, zniknou ráje, Radihost nám přispěje; Z půdy vzejdou zlaté klasy, S nimi vzejdou zlaté časy, Svatovít se usměje. Na to stoupí myslí zňatou Na Říp – Čechů horu svatou, Perúna by slavil hlas; Prosí o zdar země české, Jíž dal jméno slavoleské, A lid volá: Čechy spas!

Patří do shluku

hostýn, moravan, morava, moravský, tatarský, moravěnka, tatar, velehrad, tatra, modlící

38. báseň z celkových 139

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na posvátném Hostýně. (Václav Antonín Crha)
  2. Žhavé jarní zablesknutí (Adolf Heyduk)
  3. horská studánka (Stanislav Kostka Neumann)
  4. Modlitba na Hostýně. (Vincenc Furch)
  5. XXII. Hostýn v oblaky se halí – (Vincenc Furch)
  6. Klášterní zátiší. (Antonín Sova)
  7. V šumavských hvozdech. (Adolf Brabec)
  8. Trosky. (František Táborský)
  9. Horské chaloupky. (Vojtěch Pakosta)
  10. Šongor a Luboň. (Jan Slavomír Tomíček)