Příchod Čechů.

Václav Jaromír Picek

Příchod Čechů.
Tam, kde Tater modré hory Vystupují nad vše bory, Visla nivy protéká; Tam je ta charvátská země, Kolébka pro české plémě, Tam vlast Čechů pravěká. Oni táhli přes tři řeky, Orel jevil bohů vděky, Vůdcem jich jsa na hoře; A co ten se tam otáčí, Dole s lidem Čech si kráčí Po zelené prostoře. Kráčí, kamo slunce spěje, Kde Šumavský vánek věje, Kráčí v Labskou krajinu; V srdci země s lidem stane, Klekne, – slza díkou kane, – Líbá novou otčinu. 8 K bratřím volá: Plaňte háje, Robte pluhy, zniknou ráje, Radihost nám přispěje; Z půdy vzejdou zlaté klasy, S nimi vzejdou zlaté časy, Svatovít se usměje. Na to stoupí myslí zňatou Na Říp – Čechů horu svatou, Perúna by slavil hlas; Prosí o zdar země české, Jíž dal jméno slavoleské, A lid volá: Čechy spas!