Slovan.

Václav Jaromír Picek

Slovan.
Já jsem Slovan s duší s tělem, To vyznávám v světě celém, Pýchu tu mé srdce zná; Bratrů mám co jaro květů! Ať je světůsvětů, co chce světů, Slovan všude bratry má. Plujte Labem ku severu, Kde je země v pološeru, Balt kde vlny pozvedá; Bratrů tam, co jara květů! Ať je světůsvětů, co chce světů, Slovan tam své bratry má. Putujte v ty čarné kraje, Kde ve hájích citrín zraje, Vánek v modrém jasnu hrá: Bratrů tam, co jara květů! Ať je světůsvětů, co chce světů, Slovan tam své bratry má. 16 Plujte mořem v černé moře, Na Uralské dlete hoře, Kde zrak Volgu vyhledá; Bratrů tam, co jara květů! Ať je světůsvětů, co chce světů, Slovan tam své bratry má. A pak leťte přes Karpaty, Až vás u Šumavské paty Spustí peruť orlová: Bratrů tam, co jara květů! Ať je světůsvětů, co chce světů, Slovan tam své bratry má. Proto hlásám v světě celém, Že jsem Slovan s duší s tělem, Pýchu tu, že srdce zná; Bratrů mám co jara květů. Ať je světůsvětů, co chce světů: Slovan všady bratry má! – 17