Matce.

Václav Jaromír Picek

Matce.
Zdaž se ještě pamatuješ, Máti moje rozmilá, Jak’s mne časně k Tvorci svému Modliti se učila; Jak’s mi s láskou outlé ručky Při zvonění skládala, A jak moje mladá duše K otci nebes jásala? Když teď slyším „anděl Páně“ V dálné zvonit krajině, Hned jsem dítě, ruce sepnu, Jako tenkrát v otčině; Tu se zase cítím, bavím V onom věku blaženém, 53 A tak nosím od dětinství Celé nebe v srdci svém.