Truchlící sestry.

Václav Jaromír Picek

Truchlící sestry.
Znám dvě sestry, obě něžné, Něžnější než lilie, Jedna s myrtou na hlavince, Druhá – věnec nevije. Obě pláčí, na se hledí, Ruka v ruku vložena, A tak dlejí pod cipřišem, Kde je hrobka zelená. Na té hrobce růže leží, Svadlá růže červená; Ach tu sestrám slze kanou, Neb je na vždy zlomena. Pramen slzí ze čtyr očí Budí růži milenou, Darmo ale oči pláčí, Nespatří ji zkříšenou. – Ty dvě sestry, milko drahá, Naše smutné duše jsou, 74 Ty na hrobě lásky pláčí, jim slze vytekou.