Máje.

Václav Jaromír Picek

Máje.
Můj milý mi na letnice Vsadil krásné máje, Jedli vybral nejoutlejší Z celinkého háje. Měsíc jako rybí oko Do komůrky svítil, – Tu ho vidím u okénka, Vím, co pro mne cítil. Na okénko klepe, volá: „Dej mi jen hubinku;“ Já se ale jako myška Skryla pod peřinku. Pravé oko nad peřinkou Dřímati se zdálo, Levé oko pod peřinkou Na něho se smálo. On zas volá: tak nežízní Jelen po rosince, 23 Ani včelka roztoužená Po své medulince. V mé komůrce ale ticho Jako v hrobě bylo, Jen klepání srdce mého To mne vyzradilo. Dlouho klepal, dlouho volal, Pak žebráček zmizel, Mne však jeho hlas milostný K okénku pobízel. Okénečko pootevru, Myslím, že je v dáli, On mne ale tak zulíbalzulíbal, Až mne šíje pálí. 24