ZAPADLOU KRAJINOU

ZAPADLOU KRAJINOU
Sunou se světla a stíny s oblačného nebe. Schovanou pod stromy u doubraviny vesnice, vyhlížím tebe. Ocúny zraňují trávy poslední podzimní krásou. V dálku hledí stád hlavy a zas tiše se pasou. Ořeší kamenných mezí ze slupek pouští oříšky. V modré šedi a rezi kopce se zdvihají do výšky. V dálce to mlhavě dýmá, větry dují v prořidlé háje. A jak jde večer, čiší zima z lesů kraje. Topoly zlysalé unaveněji daleko kráčejí, sešeřeny, zbožně a ztlumeně pějí staré jak v průvodu ženy. 11 Kraje toho, že čas přec přijde, duse i věci čekaly, že si ho všimne Bůh i lidé, kteří ho odstrkávali. 12