SELSKÝ MÍR

Antonín Sova

SELSKÝ MÍR
Z bílých chalup se kouří. V ovocných stromech kvílí říjnový vítr a bouří. V oslnivě bílý oceán ztichlých polí slunce posílá lodi zářných mračen až bolí, za obzory je vodí. Pohleď, jak z míru vzrostly ty bílé stěny, práhy, na nichž děti, plaví – modráči, dvorky, jež vším tím jsou naplněny, po čem se stýskalo oráči, když byl vojákem. Bohu díky! Zas zápasit, za něco se bít. Každý oráč má vojáka pěst, za ženu, za děti, za kus hlíny musí se postavit, za svou čest. Děd když tu zápasil o Boha, proti hradům na kámen ztvrd. Oráč byl voják vždy, klid měl i vášeň na život i smrt. 17

Kniha Drsná láska (in Dílo Antonína Sovy, svazek 17) (1927)
Autor Antonín Sova