NOC PŘED KRÁSNÝM DNEM

Antonín Sova

NOC PŘED KRÁSNÝM DNEM
Kolem v dvorcích temný klid, městečko spí již. Vešla zvířata i lid v zaslíbenou říš. Jak by hlavu tvoji jal po nevlídných dnech dobrý duch, ji zkolébal tichem věcí všech. Stromy tichnout zaslechneš závětrnou mhou, městečko spí, chrám i věž stíny u nohou. Ustal kypět v potoce stálých dešťů chlad. Pozdní voní ovoce ze zahrad. Cítíš jako předtuchu v září jasných dnů jihnout cosi ve vzduchu, probouzet se v snu. 37 Slunce ví, že přijít má zčesat zralý sad. Mateřskýma očima že se musí smát. 38