V KRČMĚ „U VESELÝCH HOLEK“
V tom městě přihlásí
se mladosti přízrak z rodné vsi,
když v krčme „U veselých holek tří“
se sesedávají filistři,
a slepý harfeník tóny své klepe
do recitovaných veršů, jež zoufale fatální
tak dojmou ztrnulé oči rudé a slepé,
i holky i hosty sentimentální.
„Byls sedlák a neoral jsi,
když v jaře jíkaly káně,
byl student jsi, zalhával jsi
a zhasínal ohně slov Páně.“
„Byls řemesník, práce se štítil
a nechals umřít děti a ženu.
Byls básník a v noci jsi chytil
pár setřelých můr a života pěnu.“
Tož o marném žití tom skládali
ty sentimentální sloky
studenti sestárlí, když vysedávali
a plešatili tu roky.
58
Však často si vzpomínali na ves rodnou,
když upíjeli se a když žaly se vbodnou.
A s nimi veselé holky tři,
jichž ženství půvab ztratilo tu,
plakaly jak ti filistři
žalostí z marných životů.
59