PROMĚNY

Antonín Sova

PROMĚNY
Zase jsem samotou v lese, nad níž hodina stojí, stromy šumějí vysoké, pramen světla se bojí, ozvěna padá jak s výše do hloubi skal. Někde divoký holub zavrkal, stíny měří dálku a letí přes neznámé světy a přes staletí. Ale najednou jako pod útoky dobrodružných pracovníků, jichž slyším krokykroky, v samotě ozvou se hlasy, stromy se kácejí, skály srovnány se zemí, koleje zkříží se, kouře vše zkálí, a už město hřmí ve mne, náhle jež vyrostlo ze samoty včerejší, v plameni oken sklo vzhoří, stromy schnou v útoku živočišném a chví vše se napjetím, očekáváním, objevy. 92

Kniha Drsná láska (in Dílo Antonína Sovy, svazek 17) (1927)
Autor Antonín Sova