ZÁZRAK

Antonín Sova

ZÁZRAK
Rozdávat srdce denně jako chléb, jehož se dostane těm sedícím do nepřehledna u stolu, tisícům všem, starci kde, muži, ženy a děti sedí vyčkávavě a roztouženě, v bratrském kruhu snášejíce se pospolu. Každé srdce být koutem nebe může; stoleček prostřený, asyl v bouři, teplé lůže. Nečekáte-li na zázraky mimo sebe, na Boha, na anděle, nečekáte-li na hodiny, na hlasy z hrobů, na blesky pod oblaky, od všedního dne nečekáte-li ničeho, od neděle, srdce svoje si uchystejte: jako dar mnohým je po kusech rozdávejte, neubude, neb srdce má milost, že jeho částky stále narůstají, dáváte-li je z lásky. 95