PÍSEŇ

Antonín Sova

Noc již a cesta dlouhá jest, pod temným nebem všecko spalo. Horečka ze země, chlad šel z hvězd, tesknou tmou nic se neozvalo. Mlčela země jak zamčený chrám, k východu musí daleko býti. Daleko byli lidé i musil jsem sám srdce své zachrániti. Zpíval jsem mu jak dítěti, v chůzi když spí a je ukolébáno. Ved jsem ho, než bude viděti svítáním procitlé růžové ráno.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

694. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Návrat (Rudolf Medek)
  2. PONOCOVÁNÍ. (František Taufer)
  3. MONOLOG SRPNOVÉ NOCI. (Otakar Theer)
  4. Utopenec. (František Taufer)
  5. K VEČERU. (František Taufer)
  6. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  7. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  8. ČERNÝ TÝDEN. (Viktor Dyk)
  9. ZPÍVALA (Otokar Březina)
  10. Zaslíbený kraj. (František Taufer)