JARNÍ

Antonín Sova

JARNÍ
Slavné slunce s bouřným větrem v jednom tanci s poli bratří se a s háji, otrhanci. Děti umouněné vede k mezi z lásky, aby trhaly si první sedmikrásky. Zbojnické a dobyvačné ruce hoří na všem jarní revoluce. Moje srdce, srdce tvé a srdce lidí všech drží nad ohněm: to duje jara měch. Kovárna je svět, jsou hvězdy jiskrami, jež se tiše rozsršely nad námi. Z našich srdcí vzniká nový svět: on jest. Udeř jaro v srdce mé. Chci více hvězd. Ale zbožně, chci, bych zemí zkvet‘ a zmlád‘, aby někdo vždycky zbyl, kdo má mne rád. Slavné slunce s bouřným větrem nezalhalo. Všecky háje zedrané a též mne milovalo. 100