DARY SRDCE

Antonín Sova

DARY SRDCE
V srdci až budu mít plamen a hvězdy v oku, zázrakem lásky bratry v lidech probudím, ty, jež jsem jindy chladně míjel v lhostejném kroku. Tvůrcem pak budu, kdy nebolím, nestudím, betlémská píseň kdy ve mně odvěká, prastará dvěma tóny se pomodlí: dudy a fujara. Ponesu dary tomu lidu, zrazen jenž od bratra, od člověka, zavřen v svou hrdou neb potupnou bídu, na čistý úsměv lásky čeká. Dlouhou jsem cestou se rozžehnával s drahými srdci na zastávkách, pod drnem když jsem je zakopával. Do uzlíčku jsem sebral teď lásku, abych ji rozdal těm, kteří žijí, několik trav jen, květin a klásků, dobrých slov nebo bdělých skutků, pro tolik živých ran a smutků, které jsou věčny a nepomíjí. 102

Kniha Drsná láska (in Dílo Antonína Sovy, svazek 17) (1927)
Autor Antonín Sova